Problematikou zelených střech se lidstvo zabývalo již od pradávna. Jedním z nejstarších příkladů jsou visuté zahrady královny Semiramis založené Nebukadnezarem v letech 605-562 př.n.l. V evropské oblasti se v pravém slova smyslu tento způsob konstrukcí začínal rozvíjet od poloviny 19. století.

V dřívějších dobách se vegetační střechy používaly především z estetických důvodů, později tepelně-technických a dnes k nim přibylo neméně významné hledisko - ekologické. Všechny tyto cíle vedou ke zlepšení mikroklimatu měst a vesnic zejména následujícími způsoby:

• váží prach
• zlepšují kvalitu vzduchu
• oživují architektonický vzhled domu
• redukují teplotní výkyvy způsobené vlivem podnebí
• vytvářejí prostor pro užitečné druhy hmyzu
• regulace vlhkosti vzduchu
• schopnost zadržování vody

Obyvatelé žijící v domech se zelenými střechami si zejména pochvalují vyvážené klima. V létě se samotná konstrukce ohřívá pouze minimálně a sluneční energie je využívána především pro odpařování vody. V zimě pak chrání substrát a polštář s rostlinami před úniky tepla z místností nacházejících se pod nimi.

Vegetační střechy prováděné tradičním způsobem

Tradiční střešní konstrukce mívají sklon od 20 do 40°. Bývají vybudovány ze silné vrstvy travních drnů (od 20 cm) a uloženy na několika vrstvách březové kůry, která se v dřívějších dobách lepila dřevěným dehtem z důvodu lepší vodotěsnosti. Dnes se již tento způsob lepení nedoporučuje, jelikož dřevěný dehet může mít rakovinotvorné účinky.

obr. 1    Zelená střecha prováděná tradičním způsobem

Použití březové kůry souvisí především s tím, že kůra je bez zápachu, obsahuje relativně velké množství tříslové kyseliny (díky tomu je odolná proti zpráchnivění) a hlavní její součástí je březový kafr neboli betulin. Výskyt břízy v severských zemích je velmi rozšířený, lze ji nalézt až za polárním kruhem.

Vegetační střechy prováděné moderním způsobem

Jak je patrné z obr. 2, tak skladba konstrukce střechy prováděná moderním způsobem je velmi podobná konstrukci tradiční. Pouze hydroizolační vrstva březové kůry byla nahrazena asfaltovým pásem.

obr. 2    Vegetační střecha prováděná moderním způsobem

Velmi důležitým detailem moderních zelených střech je zajištění dostatečného odvodu dešťové vody. V dnešní době se podél okapové hrany vytvoří přibližně 30 cm široký pás štěrku, do nějž se vloží drenážní trubka. U tradičně prováděných konstrukcí střech se voda odváděla ve vydlabaném okapovém trámu, který byl uchycen dřevěným hákem.

Dalším neméně důležitým prvkem při návrhu vegetačních střech je zajištění substrátu proti sesuvu. Při volbě vhodného opatření se musíme řídit následujícími faktory:

• délkou šikmé střešní plochy
• tloušťkou a soudržností substrátu
• sklonem střechy

Při sklonu střechy od 15 do 25° a menší tloušťce substrátu (musí být dostatečně soudržný) stačí pro zajištění substrátu proti sesuvu rouno pevné v tahu, které musí být pevně uchyceno na hřebeni střechy. Při větších sklonech střechy se do substrátu ukládají rohože z mazaniny nebo stavební ocel. Při upřednostnění ekologického řešení tuto variantu ale neuvažujeme.

Daleko zajímavějším způsobem jsou tuhé desky z hlíny, dřevěné vlny a žitné mouky, na které se uloží vrstva substrátu obsahující výhonky a semena. Po určité době, kdy deskami prorostou kořeny, dojde k jejich rozkladu.

Na obr. 3 jsou uvedeny dva příklady výstavby roubených domů se zelenými střechami. Jak je patrné, lze vegetační střechu použít jak na roubenku prováděnou tradiční technologií, tak i na moderní dřevěné domy. Při použití zelené střechy na roubených domech téměř nevznikají odlišné požadavky ve srovnání s nosnou konstrukcí z jiných materiálů.

obr. 3    Příklady výstavby roubených domů se zelenými střechami

V principu existují dva druhy ozelenění střech: intenzivní a extenzivní. U intenzivních vznikají pochozí plochy, na které se dají vysadit trávníky, stromy či keře. Pro roubené domy jednoznačně zvolíme extenzivní způsob ozelenění – nevyžaduje hnojení, ale nízký porost vyžaduje kontrolu. Při volbě vhodných rostlin musíme vyjít z určitých kritérií:

• tloušťka substrátu a jeho schopnost akumulace vody
• sklon střešní konstrukce
• orientace ke světovým stranám
• množství srážek

Pro tento typ staveb je vhodné vysadit suchomilné trávy a trvalky, jako jsou např. kostřava, kavyl, rožec, levandule apod.

Zelené střechy se používají na budovách nejen z důvodu estetických, ale i praktických. Plní funkci doplňkové tepelné a zvukové izolace. V posledních letech k nim ale přibylo i hledisko ekologické. Je dobře, že stále více stavebníků při vlastním návrhu a následném provádění stavby klade důraz na životní prostředí. Řešení roubeného domu s vegetační střechou se jeví jako jedna z možných variant ekologického stavění.

I přes všechny výhody vegetační střechy, jako jsou např. produkce kyslíku, spotřeba oxidu uhličitého, čištění vzduchu, méně zvířeného prachu, regulace teploty a vlhkosti, tepelně izolační účinky, začlenění do krajiny atd., je třeba dát si pozor při řešení jednotlivých detailů. Velkým problém by mohl nastat např. při porušení hydroizolace a následném pronikání vody do konstrukce. Pokud by stoupla vlhkost zabudovaného dřeva, vzniká nebezpečí napadení dřevokazným hmyzem a houbami, což by mělo za následek snížení pevnosti nosné konstrukce.

Vegetační střechy jsou díky svým vlastnostem vhodné i pro nízkoenergetickou výstavbu.

Ing. Miroslava Čechová Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav pozemního stavitelství, Veveří 95, Brno Příspěvek byl uveden na 8. odborné konferenci doktorského studia JUNIORSTAV 2006.