| Главная » Статьи » Деревянные дома » Материалы |
Dřevostavby-bydlení budoucnosti
| Ještě cca před 20-ti lety byly pasivní domy považovány za sny. Dnes jich jsou na světě tisíce. Primát v jejich stavbě drží Rakousko. Jako pasivní se dá postavit každá budova ať se jedná o vilku, školu nebo kanceláře. Pasivní domy mají čtyři společné znaky: - extrémně dobré zateplení, vzduchotěsný obal, speciální zasklení a vzduchotechniku. Výhodou dřevostaveb je rychlé postavení domu, téměř výlučně suchým procesem, nízká energetická náročnost a příjemné bydlení. Při výběru typu dřevostavby je důležité si rozmyslet, kolik máme místa na pozemku a jaký typ stavby se do okolní zástavby nebo krajiny hodí. Jestli budeme volit nízký přízemní bungalov nebo patrovou stavbu. Podle toho se také volí síla stěn a především nosnost celé konstrukce tak, aby stěny unesly další podlahu v prvním nebo dalších nadzemních podlažích. Dřevostavby bez betonových nebo cihlových prvků je možné stavět až do výšky pěti pater. Dřevostavba stejně jako klasická zděná stavba je nejčastěji založena na připravené základové desce s horizontální izolací. K ní je stavba kotvena a na ni se pak začne dřevěná konstrukce vztyčovat. Všude jinde ve světě, ale i u našich evropských sousedů, dosahuje podíl dřevostaveb v celkové produkci rodinných nebo obytných domů 10-30%. U nás se pohybujeme mezi 1-2 %. Za jeden z důvodů se udává velký mnohaletý reklamní nápor cihlářských a porobetonářských firem a výrobců jak v televizi tak v ostatních tištěných nebo internetových mediích. Díky nim zůstaly ostatní alternativní technologie zcela zastíněny. Další pomalé zvykání na nové dřevostavby souvisí pravděpodobně i s českou konzervativností. Češi prý od pradávna chtějí jen kamenná sídla a jiná pokládají za »papundeklová«, dočasná, podřadná, pro chudé. V čerstvé paměti totiž mají jediné více známé pokusy o dřevodomy u nás. Ať už se jedná o „Okál" nebo víceúčelové „papundeklové Tesko" domy. K českému nezájmu o dřevostavby možná přispívá malá osvěta. Většina lidí ví o dřevostavbách příliš málo na to, aby je mohla objektivně porovnat s jinými typy staveb. Sendvičovou dřevostavbu na první pohled mezi ostatními zděnými domy nepoznáte. Vypadá jako každý jiný moderní dům. Má základovou desku (může být méně masivní, dům je lehčí), obvodové i vnitřní stěny, dveře, okna, střešní krytinu, rozvody vody, kanalizaci, elektro, topení. Může mít podlahové vytápění, rekuperaci, využívat tepelné čerpadlo, solární kolektory, vyhoví i rozměrově velmi malé elektrické topení (přímotopy). U dnešních dřevostaveb je patrná snaha snižovat množství dřeva, které je ke stavbě domu potřebné. Základem stavby je dřevěná nosná konstrukce z masivních prvků, opláštěná buď dřevotřískovým nebo cemento-třískovým pláštěm, v interiéru pak obvykle sádrokartonem. Podle obalu nepoznáte Fasáda bývá stejně jako u zděných domů minerální, silikátová i silikonová, hlavně ale bílá i probarvená do tisíců odstínů dle zákazníkova přání, pod její vrstvou naleznete štuk, síť (perlinku), fasádní polystyren. V tom odlišnost nehledejme. Rozdíl bude pro mírně zasvěceného člověka v tloušťce obvodových stěn, tedy i menším zapuštění (utopení) dveří a oken. Nebezpečná vlhkost Nevýhodou těchto staveb je nízká tepelná akumulace, což dnes vyrovnávají rychle reagující topné systémy, kdy klient tento fakt nevnímá. V dřevostavbách se rychleji zvyšuje vlhkost vzduchu a to především v exponovaných obdobích, kdy je objekt plně obsazen a pracuje se zdroji vlhkosti, například při vaření a používání koupelny. Tehdy je nutné nezapomenout na pravidelné krátké vyvětrání. Pomůže ventilace Minimální zabezpečení pro "dýchatelnou pohodu domova” je instalace systému hydro-regulovatelného větrání. Jedná se o centrální nucené větrání pomocí ventilátoru nebo eventuelně přirozeným tahem přes hydro-regulovatelné štěrbiny, které propouštějí čerstvý vzduch do interiéru, reagují na jeho potřebu automaticky a umisťují se buďto do okenních rámů nebo do připravených otvorů v obvodových stěnách. Odsávací jednotka je umístěna v pružném závěsu obvykle v půdním prostoru a vydýchaný vzduch je odvětráván nad střechu objektu. Dobrá voda Dřevo je přírodní, plně ekologický produkt a příznivě se účastní i tvorby vnitřního mikroklima. Suché jehličnaté dřevo obsahuje podle terminologie normy ČSN 49 1109 až do 22 hmotnostních % vody, což znamená, že na každých 100 kg dřevěné sušiny připadá až 22 l vody. Ustálená, dlouhodobá vlhkost dřeva v dřevostavbě je cca 10 %, což představuje přibližně 55 l vody v jednom krychlovém metru. Voda není ve dřevu pevně vázána, ale kolísá v závislosti na vlhkosti vzduchu. V jednom m3 dřeva může být ukryto od 25 až do 200 l/m3 vody (druhý údaj odpovídá vlhkosti 35 % - bodu nasycení vláken) a dřevo se chová stále jako suché až polosuché. Je-li vlhkost vnitřního vzduchu nízká, uvolňuje dřevo vlhkost do prostoru a naopak. Dřevo ve větším množství tak slouží jako stabilizátor prostorové vlhkosti, což je základní předpoklad pro zdravé bydlení. Jak dlouho žije Jednou z nejčastěji pokládaných otázek je dotaz na životnost dřevostavby. Zde je třeba zdůraznit, že musí být splněny základní podmínky – použití vysušeného konstrukčního dřeva, profily jsou chemicky ošetřeny proti škůdcům, plísním a dřevokazným houbám. Dále stavba je technicky provedena tak, aby do konstrukce nepronikala vlhkost a to jak ze základových konstrukcí, zatékáním, případně chybně navrženou skladbou stěny, kdy rosný bod je uvnitř konstrukce, pak není nebezpečí, že by nesloužila po dobu dvou generací, při realizaci běžných oprav. Dřevostavby ano či ne? Ukazuje se, že řada mýtů a pověr, které byly kolem dřevostavby uměle vytvořeny nejsou opodstatnělé. Lidé při budování svých domovů znovu objevili dřevo - tradiční, osvědčený a levný materiál. Dřevo jako stavební materiál se ve středoevropských podmínkách používalo od nepaměti, jak ostatně dokazují dřevostavby staré i několik set let. Průmyslová revoluce a 20. století však dřevo odsunula kamsi do pozadí. Tento tradiční materiál byl nahrazen novými, progresivními a „zaručeně lepšími technologiemi", než jaké dosud skýtalo dřevo. Dřevostavby se úplně přestaly stavět. Nyní se postupně stavební firmy k tomuto materiálu vrací. Ukazuje se, že řada mýtů a pověr, které byly kolem dřevostavby uměle vytvořeny nejsou opodstatnělé. Lidé se znovu při budování svých domovů vrací k tradičním, osvědčeným a levným materiálům. Dřevostavba a mýty kolem ní Každý stavební systém má své výhody a nevýhody. Dřevostavby u nás mají velkou nevýhodou a to ústup dřeva jako tradičního stavebního materiálu v minulém století. Proto dnes musí dřevostavby překonávat řadu předsudků v mínění široké veřejnosti, stavebních firem, ale i některých architektů a projektantů. Dřevo je málo trvanlivé...? Mylné představy mnoha lidí o trvanlivosti dřeva lze vyvrátit fakty. Správně provedená dřevostavba vystavená přírodním podmínkám vydrží bez jakéhokoliv ošetření mnohem déle než stavby z jiných materiálů (minimálně 60 let). Pokud má dřevostavba alespoň základní péči můžeme si být jisti, že bude stejně dobře sloužit i dalším generacím našich potomků. Dřevostavby jsou méně odolné vůči povětrnostním vlivům...? Dřevo je materiál s velmi dlouhou životností, což dokazují dřevostavby staré i několik stovek let. Dřevostavba je velice lehká a pevná stavba s minimálními nároky na základovou konstrukci. Vždyť dříve se dřevostavby zakládaly pouze na srovnaný terén. Známé jsou i případy, kdy byly chalupy vlivem lavinových či zemních sesuvů přemístěny i o několik desítek metrů z původního místa a to bez toho, aby došlo k jejich poškození. Dřevostavby jsou méně odolné vůči hrozícímu požáru...? Obavy z požáru samozřejmě nejsou bez opodstatnění. Je však faktem, že dřevo udrží déle statickou pevnost do okamžiku zhroucení než ocelové či betonové. Každá dřevostavba musí splňovat normu minimálně 30ti minut neprohořlavostí stěn. Vlastnosti dřeva se při požáru, na rozdíl od ocelových profilů, výrazněji nemění. Hořící dřevěný strop tak paradoxně přežije déle, než strop z ocelových profilů, který se vlivem tepla zdeformuje a zřítí mnohem dříve. Nevěříte? Tak si zkuste zapálit oheň, třeba hranici zvanou pagoda, a pozorujte, za jak dlouho dojde k jejímu zřícení. Dřevostavba není prestižním bydlením...? Podle statistických údajů dodavatelů dřevostaveb jsou jejich nejčastějšími zákazníky lékaři, advokáti a zástupci vyšších příjmových tříd. Dřevostavba není něco, za co by se měl člověk stydět, ale opak je pravdou. Také vzhled dřevostavby nemusí na první pohled vypovídat, z čeho je stavba zhotovena. Na vnější stranu dřevěného skeletu se mohou použít omítky, fasádní desky či obklady. Na první pohled je pak dřevostavba k nerozeznání od stavby zděné. Klady dřevostavby pořizovací cena hrubé stavby je nižší než u zděného domu, výsledná cena dřevostavby však může být samozřejmě vyšší, ale to závisí na náročnosti vybavení interiérů a vašich požadavcích na komfort významným faktorem je velmi krátká doba výstavby, firmy pracující tradiční zděnou technikou potřebují na dokončení rodinného domku až 12 měsíců, u dřevostavby se za 3 měsíců můžete stěhovat! Navíc výstavba dřevostavby není limitována ročním obdobím. malá tloušťka obvodových stěn – při stejném venkovním půdorysu a zachování požadované tepelné izolace je díky tenčím stěnám dřevostavby dosaženo větší obytné plochy (v praxi na 100m2 ušetříte prostor až 10m2, což je jedna malá místnost) dřevostavby jsou nízko-energetické domy – mají výborné tepelně izolační vlastnosti, v praxi spotřebujete na vytápění až o 30% energie méně, než při vytápění zděného domu a to při stále stoupající ceně energií není k zahození! dřevo je skvělý tepelný izolant – dřevostavba v létě udržuje chlad a v zimě teplo dřevo jako materiál reguluje vlhkost, tzv. „dýchá"- stěny dřevostavby vlhkost buď absorbují nebo naopak uvolňují v závislosti na okolních podmínkách. Dřevo se také nenabíjí statickou elektřinou, a tak se v místnosti nevíří prach, což ocení především alergici. dřevostavby šetří životní prostředí – dřevo je snadno dostupný a obnovitelný materiál. Při jeho zpracování vzniká daleko menší zátěž na životní prostředí než u zpracování jiných stavebních materiálů dřevo je krásné na pohled a příjemné na omak, vytváří útulnou, zdravou a ničím jiným nenapodobitelnou atmosféru bydlení Proč použít dřevo pro vlastní dům? Dřevo uspokojuje oči, hmat a vytváří útulno, nenapodobitelnou a zdravou atmosféru bydlení. Dřevo je skvělý tepelný izolátor - v létě je uvnitř domu příjemně chladno, v zimě naopak příjemně teplo. Dřevo je dobrý zvukový izolátor - pohlcuje zvukové vlny Dřevo výborně reguluje vnitřní vzdušnou vlhkost, vzduch filtruje a očišťuje Dřevo je schopné absorbovat škodlivé civilizační produkty. Dřevo dýchá s Vaším tělem a okolím. Dřevo je dobré a prospěšné pro zdraví, mysl a duši, voní a je krásné. Dřevo je plně ekologický a v přírodě zcela obnovitelný stavební materiál. Dřevo použité ve stavbě je vyjádřením filozofie návratu k přírodě. Dřevo je nový životní styl. Mylné představy mnoha lidí o tom, že dřevo je málo trvanlivé lze vyvrátit průkaznými fakty, že správně provedená dřevěná stavba vystavená přírodním podmínkám vydrží bez jakéhokoliv ošetření v dobré kondici minimálně 60 let, v případě byť jen základního ošetření a dostatečné ochrany proti vlhkosti mnohem déle. Některé dřevěné kostely v Beskydech jsou postaveny v 18.století, dřevěné chalupy v péči chalupářů jsou například na Valašsku staré mnohdy více než 200 let. Shrnutí výhod systému moderní dřevostavby Nižší cena oproti zděné konstrukci Menší tloušťka stěn Zvětšení obytné plochy Rychlá a jednoduchá výstavba neomezená ročním obdobím Suchý proces výstavby montážním způsobem Nízko-energetické domy Protipožární vlastnosti obvodových plášťů Vysoká pevnost konstrukce Statická bezpečnost proti zemětřesení Nízká váha stavby Minimální energetická náročnost výstavby Vysoká životnost stavby Splňuje parametry evropských norem Šetří životní prostředí Některá negativa Nevýhodou se někomu může zdát vyšší náročnost na projekt a jeho provedení. Je totiž třeba vyřešit velice dobře statiku, ale hlavně protipožární opatření (dřevo je zkrátka dřevo!) a akustiku. Domy ze dřeva jsou také citlivější na vlhko. Stavby mají sice velice dlouhou životnost, ale kámen a cihla mohou vydržet přece jenom o něco déle. Dřevo se však dá dobře recyklovat a nahradit. Při dobré údržbě ale vydrží zhruba stejně dlouho jako běžné materiály. Ceny dřevostaveb Pakliže porovnáme při srovnatelných tepelně izolačních vlastnostech nízko-energetické montované dřevostavby se zděnými stavbami, vychází ceny těch dřevěných zhruba o pětinu nižší. Sendvičová konstrukce montovaných dřevostaveb je ideální, pokud usilujete o nízko-energetickou stavbu, navíc se tím nijak podstatně nezvýší cena. Pořizujete-li si však nízko-energetickou zděnou stavbu, cena podstatně stoupne. Za kolik už si tedy takovou dřevostavbu můžete pořídit? Ceny opravdu kvalitních hrubých staveb menších třípokojových domků se mohou pohybovat už kolem osmi set tisíc korun, objednáte-li si je k dodání na klíč, vyjde vás podobný domeček až na jeden a půl milionu. Není pravda! Říkáte si, že to zní zajímavě, přesto ale máte proti dřevěným stavbám předsudky? Možná jste někde zaslechli či jste si vsugerovali názory, které se o nich sice tradují, ale nejsou pravdivé. Čemu tedy nevěřte: že dům ze dřeva snadněji hoří (moderní technologie zajišťují vysokou odolnost vůči požáru, ten stejně většinou vzniká v interiéru vzplanutím některého ze zařízení bytu) že se dřevěný dům hůře vytápí a teplo neudrží (naopak, má výborné izolační vlastnosti, jen hůře teplo akumuluje) že dřevo může snadno zničit červotoč či houba (proti tomu se lze snadno bránit použitím správné konstrukční nebo i chemické ochrany) že dřevěný dům nevypadá moderně (podívali jste se už vůbec do katalogu firem nabízejících dřevostavby?) že dřevostavba je křehčí a má kratší životnost (při správné údržbě se může svou životností zděné stavbě vyrovnat) že stavba je nešetrná vůči přírodě, protože se kvůli tomu kácí lesy (tak to je zřejmě největší nesmysl, dřevo je obnovitelný materiál a navíc je ho u nás opravdu dostatek). Dřevostavby v sobě spojují tradiční vzhled a ekonomickou úspornost Typy dřevostaveb Existují dva základní typy dřevostaveb – masivní a sendvičové. Mezi masivní patří srubové a roubené konstrukce, jejichž výhodou je pozitivní tradice, pocitový komfort a estetická působivost. Masivní trámy nebo profily jsou horizontálně kladeny na sebe a spárovány. Nevýhodou tohoto systému je vysoká cena a tvarová nestálost celé konstrukce (sedání vlivem sesychání). Sendvičové dřevostavby se skládají zpravidla z panelů, které jsou tvořeny dřevěnou nosnou konstrukcí (trámy), výplní z tepelné a zvukové izolace a dřevěným nebo dřevotřískovým opláštěním. Jejich výhodou jsou vynikající tepelně-technické vlastnosti, zkrácení mokrých procesů a tím i zkrácení celého procesu výstavby. Dřevostavba je levnější … Pro stavebníka, který se rozhodne pro budování nového rodinného domu, jsou většinou důležité 2 věci – peníze a čas – a rozhodující je optimalizace nakládání s obojím. Dřevostavba v porovnání se zděným domem může přinést nezanedbatelné úspory času i finančních zdrojů. Někdy se uvádí, že montovaná dřevostavba je až o 20 % levnější, než zděný dům stejné velikosti. Tato informace není zcela přesná, při samotné stavbě je možné objektivně docílit na celkových stavebních nákladech úspor maximálně v rozpětí 10–15 %. Na cenu stavebního pozemku typ konstrukce samozřejmě nemá vliv. Ta závisí pouze na umístění a vybavenosti infrastrukturou a pozemek pořizuje většinou stavebník sám. … a rychlejší Dřevostavbu lze realizovat k nastěhování nejdéle do 4 měsíců od zadání projektu, což je nejméně o polovinu kratší doba, než je běžné pro zděnou konstrukci. Pro mladou rodinu nebo ostatně každého stavebníka je lákavá představa, že se začátkem roku rozhodne a do prázdnin bydlí. Nízkoenergetické bydlení Poslední výhodou dřevostaveb je fakt, že jsou to stavby ve své podstatě nízkoenergetické. Jejich konstrukce dosahuje velmi příznivých hodnot tepelného odporu, což s sebou nese zásadní úspory na vytápění, ročně až desetitisíce korun podle velikosti domu. Dohromady s ostatními skutečnostmi je možné volbou dřevostavby v dlouhodobém horizontu ušetřit oněch zmíněných 20 % oproti nákladům na "klasický" dům. Konstrukčně i materiálově je dřevostavba stejně spolehlivá a dosahuje stejné životnosti jako zděná stavba. Nízkoenergetické bydlení Poslední výhodou dřevostaveb je fakt, že jsou to stavby ve své podstatě nízkoenergetické. Jejich konstrukce dosahuje velmi příznivých hodnot tepelného odporu, což s sebou nese zásadní úspory na vytápění, ročně až desetitisíce korun podle velikosti domu. Dohromady s ostatními skutečnostmi je možné volbou dřevostavby v dlouhodobém horizontu ušetřit oněch zmíněných 20 % oproti nákladům na "klasický" dům. Konstrukčně i materiálově je dřevostavba stejně spolehlivá a dosahuje stejné životnosti jako zděná stavba. Источник: http://www.dasoto.cz/zajimavosti/drevostavby-bydleni-budoucnosti.html | |
| Просмотров: 812 | Комментарии: 7 | |
| Всего комментариев: 0 | |